Rožnov pod Radhoštěm, 22. května 2025 – Navzdory deštivému počasí se ve čtvrtek 22. května 2025 v prostorách Brillovky v Rožnově pod Radhoštěm uskutečnila odborná akce s názvem Energetická budoucnost obcí: komunitní přístupy a spravedlivá řešení, pořádaná v rámci projektu POWER UP. Zástupci obcí, odborných organizací i komunitních iniciativ se zapojili se do diskuse nad budoucností energetiky v českých městech a obcích.
Akci zahájil starosta Rožnova pod Radhoštěm Jan Kučera, který ve svém úvodním slovu zdůraznil význam místních řešení a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem v kontextu energetických i sociálních výzev.
První blok: pilotní projekty a sdílení energie
Následovalo představení projektu POWER UP v podání Terezy Váňové (SEMMO), která přiblížila ambice projektu a mezinárodní zkušenosti s rozvojem energetických komunit, zejména se zapojením zranitelných domácností v Itálii, Belgii, Španělsku a České republice. Jan Cieslar (město Rožnov) poté představil detailní parametry a ekonomiku pilotního projektu fotovoltaické elektrárny na bytovém domě Moravská, který má přinést úspory nájemníkům a slouží jako model pro další podobné instalace ve městě. Další řečník, Mikuláš Černík (Re-set) přispěl se svými zkušenostmi s budováním energetické komunity zdola v Děčíně, kde se snaží o inkluzivní zapojení obyvatel ohrožených energetickou chudobou, navzdory legislativním a finančním překážkám.
Druhý blok: energetická chudoba, spolupráce, financování
Po přestávce následoval příspěvek Ivy Černé (MAS Pomalší), která na příbězích konkrétních domácností ilustrovala, že energetická chudoba má mnoho podob – od osamělých důchodců po rodiny se středními příjmy zatížené hypotékami – a zdůraznila potřebu cílených a diferencovaných řešení.
Následoval blok o možnostech pro obce v oblasti spolupráce, sdílení a financování. Jiří Eschner (SFŽP) přiblížil aktuální a plánované výzvy z Modernizačního fondu (např. RES+ 3/2025 a 4/2025) a představil také podporu pro zakládání a provoz energetických společenství včetně připravovaného programu KOMUNERG. Ondřej Pašek (UKEN, Hnutí DUHA) upozornil na legislativní i technické pokroky v komunitní energetice, včetně prvních sdílení přes EDC a fungujících registrací energetických společenství, a zdůraznil potřebu nastavení ekonomicky i organizačně funkčních modelů pro obce i další aktéry. Jan Stachura (místostarosta Jílového u Prahy) sdílel zkušenosti obce se spoluprací se soukromým investorem při plánování FVE na rekultivované skládce, včetně rámcové dohody, finančního modelu a koordinace s územním plánem a projektanty skládky. Závěrem sekce Michal Čejka (Centrum pasivního domu) barvitě představil cestu k bezemisním budovám a zdůraznil roli renovací jako klíčového nástroje pro zajištění energetické soběstačnosti a kvality vnitřního prostředí.
Závěrečný blok: inspirace z praxe
Závěrečný blok byl věnován konkrétním příkladům z praxe fungujících energetických společenství v České republice. Anna Vaverová (ENERKOM Krnovsko) představila zkušenosti jejich sdružení, které od roku 2025 sdílí elektřinu z několika FVE v sedmi lokalitách a klade důraz na komunitní vlastnictví, neziskový přístup a vzdělávání členů. Tomáš Myslivec (Energetické centrum Ústeckého kraje) účastníky seznámil s modelem energetického společenství Bílina, které zahrnuje školní a zdravotnické objekty, a díky vlastní spotřebě i sdílení elektřiny předpokládá roční úspory přes 1,3 milionu Kč při investici 18,5 milionu Kč. Na závěr vystoupil Marek Kobylka (Pražská vodohospodářská společnost), který představil ambiciózní koncepci rozvoje obnovitelných zdrojů a sdílení energie v rámci vodohospodářské infrastruktury hlavního města Prahy. Zaměřil se zejména na modernizací Ústřední čistírny odpadních vod a na cíle směřující k energetické soběstačnosti celého systému.
Akci uzavřel Jaroslav Klusák (SEMMO), který poděkoval všem účastníkům a pozval zástupce členských obcí na navazující Valné shromáždění SEMMO.
