Hajdú-Bihar: maďarský region, který staví energetickou transformaci na zemědělství, geotermální energii a komunitních projektech

Hajdú-Bihar, region ve východním Maďarsku s přibližně 540 000 obyvateli a více než osmdesáti obcemi, patří mezi území, kde se energetická transformace opírá především o místní přírodní zdroje a zemědělskou tradici. Region je známý úrodnými rovinami, silným agrárním sektorem a také významným geotermálním potenciálem, který se dlouhodobě využívá v lázeňství, veřejném vytápění i v provozu veřejných budov. Vedle toho zde v posledních letech rychle roste výroba elektřiny ze solárních elektráren a z biomasy. Přesto region stále zůstává závislý na dovozu energie a musí řešit vysoký podíl emisí skleníkových plynů, které tvoří přibližně 62 % emisí spojených se spotřebou energie.

Specifickým rysem Hajdú-Biharu je výrazný kontrast mezi venkovským charakterem většiny území a dynamickým rozvojem krajského města Debrecín. To se v posledních letech stává významným průmyslovým centrem, kde vznikají velké výrobní závody včetně automobilového průmyslu a bateriových továren. Tento vývoj přináší rychlý růst spotřeby energie a vytváří tlak na modernizaci energetické infrastruktury, která musí zvládnout současně potřeby průmyslu i venkovských obcí.

Energetická transformace regionu stojí na kombinaci několika obnovitelných zdrojů. Solární elektrárny dnes fungují ve více než třiceti obcích a některé z nich již vyrábějí více elektřiny, než samy spotřebují. Biomasa a bioplyn se využívají především v zemědělství, kde se zpracovává odpad z rostlinné i živočišné výroby. Geotermální energie má v regionu dlouhou tradici, i když její teplota není dostatečně vysoká pro výrobu elektřiny, a proto se používá hlavně pro vytápění veřejných budov, skleníků nebo lázní.

Rozvoj obnovitelných zdrojů byl v posledním desetiletí výrazně podpořen dotačními programy a výkupními tarify. Díky nim vznikly desítky nových solárních parků a do regionu vstoupili také soukromí investoři. Příkladem je projekt velkého solárního parku u Debrecínu, který vzniká ve spolupráci energetické společnosti a automobilky BMW a má pokrýt spotřebu desítek tisíc domácností. Podobné projekty ukazují rostoucí význam partnerství mezi veřejným sektorem a soukromými firmami.

Strategické plánování energetiky je v regionu založeno na propojení národních cílů s regionálními dokumenty. Rozvojový program kraje počítá s rozšiřováním obnovitelných zdrojů, modernizací systémů dálkového vytápění, energetickými úsporami v budovách a vznikem energetických komunit. Klimatická strategie zároveň zdůrazňuje potřebu kombinovat snižování emisí s adaptací na změnu klimatu a zvyšováním povědomí obyvatel.

Velkou roli v realizaci projektů hrají místní samosprávy, zemědělské podniky, energetické agentury a univerzity. Krajská vláda koordinuje strategii, obce připravují konkrétní projekty a zemědělci se zapojují zejména do výroby bioplynu a biomasy. Důležitou podporu poskytují také odborné organizace a univerzita v Debrecínu, která se podílí na výzkumu a přípravě energetických plánů.

Financování energetické transformace je však do značné míry závislé na externích zdrojích. Region nemá vlastní rozpočet určený na energetiku, a většina investic proto vzniká díky evropským fondům, národním programům nebo přeshraniční spolupráci. Projekty často vyžadují pouze malý podíl místního spolufinancování, ale zároveň jsou citlivé na politické změny a nejistotu kolem dostupnosti evropských prostředků.

V posledních letech se region snaží více zapojovat také obyvatele. Postupně vznikají energetické komunity, v nichž mohou občané, farmáři nebo malé firmy společně investovat do solárních nebo bioplynových projektů. První pilotní projekty vznikly v menších obcích a ukázaly, že místní iniciativa může sehrát klíčovou roli. Zároveň se ale ukazuje, že bez podpory, vzdělávání a důvěry veřejnosti se podobné projekty prosazují jen pomalu.

Důležitou součástí transformace je i mezinárodní spolupráce. Hajdú-Bihar se účastní několika projektů programu INTERREG a spolupracuje například s rumunským regionem Bihor na modernizaci veřejných budov, rozvoji geotermálního vytápění a sdílení zkušeností s komunitní energetikou. Tyto projekty pomáhají regionu získat know-how i finanční prostředky, které by jinak nebyly dostupné.

Přes dosažený pokrok zůstává před regionem řada překážek. Největším problémem jsou vysoké náklady na geotermální a biomasové projekty, omezená kapacita elektrické sítě a složité povolovací procesy. V některých případech trvá připojení nové elektrárny k síti i několik let. Investice navíc komplikují časté změny regulace, například snížení podpory pro domácí fotovoltaiku nebo omezení výkupních tarifů.

Zkušenost Hajdú-Biharu ukazuje, že energetická transformace v zemědělském regionu může být úspěšná, pokud se opře o místní zdroje, spolupráci obcí a stabilní finanční podporu. Klíčové je propojit obnovitelné zdroje s rozvojem venkova, modernizací infrastruktury a zapojením obyvatel. Stejně důležité je ale zajistit dlouhodobě předvídatelné podmínky pro investice a posilovat technickou i institucionální kapacitu obcí. Právě kombinace místní iniciativy, evropských programů a regionální koordinace může rozhodnout o tom, zda se podobné regiony stanou skutečnými lídry energetické transformace.