Evropská unie i Česká republika se připravují na zásadní změny v oblasti energetické náročnosti budov. Nová směrnice EPBD IV, kterou má Česko implementovat do května 2026, zavádí postupný přechod k budovám s nulovými emisemi (ZEB – Zero Emission Buildings). Veřejné novostavby mají tento standard splňovat od roku 2028, všechny nové budovy od roku 2030. Cílem není „nulová spotřeba“, ale velmi nízká energetická náročnost a nulové emise z fosilních paliv na místě.
Z hlediska legislativy jde spíše o evoluci současných požadavků než náhlou revoluci. Standard ZEB bude definován na národní úrovni a bude vycházet ze stávajícího nZEB, přibližně se zpřísněním o 10 % u ukazatele celkové primární energie. Klíčovou roli bude hrát kombinace kvalitního architektonického řešení, nízké spotřeby a využití bezemisních zdrojů, zejména obnovitelných zdrojů na budově nebo v její blízkosti, sdílené energie v rámci komunit a účinných soustav zásobování teplem.
Vedle novostaveb se směrnice výrazně dotýká také renovací stávajících budov. Pro ty je zaváděn koncept tzv. ZEBra (Zero Emission Building renovation), který má sloužit jako cílový stav pro dlouhodobé renovace, nikoli jako okamžitá povinnost. Renovace mají být plánované, etapizované a nastavené tak, aby se předešlo neefektivním dílčím zásahům a tzv. lock-in efektům.
Důležitým nástrojem se v tomto kontextu stává renovační pas. Ten má fungovat jako srozumitelný, „proklientský“ dokument, který majiteli budovy ukáže možné scénáře renovace, orientační investiční náklady, provozní úspory i dostupné dotace. Nejde o detailní projektovou dokumentaci, ale o praktický průvodce renovací, který pomáhá rozhodovat a plánovat v čase.
Pro města a obce představuje EPBD IV příležitost k systematické modernizaci veřejného majetku. Školy, úřady, kulturní a sportovní zařízení mohou díky komplexním renovacím dlouhodobě snížit provozní náklady, lépe plánovat investice a zároveň zlepšit kvalitu vnitřního prostředí. Směrnice zároveň podporuje propojování renovací s obnovitelnými zdroji, akumulací a chytrým řízením, což zvyšuje energetickou odolnost samospráv.
Specifickou oblastí jsou historické a architektonicky cenné budovy, kde nelze postupovat standardním způsobem. I zde však EPBD IV počítá s individuálním přístupem a s využitím metodik (např. metodika MŽP Energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov 2025), které umožňují zlepšovat energetické vlastnosti bez narušení památkových hodnot. Důraz je kladen na technicky a ekonomicky realistická řešení a vhodné kombinace opatření.
Společným jmenovatelem všech změn je důraz na kvalitní návrh, srozumitelné poradenství a dlouhodobé plánování. Budovy budoucnosti mají být úsporné, bezemisní a dobře navržené a EPBD IV pro to vytváří rámec, který k tomuto cíli postupně směřuje.
Zdroje: MPO, MŽP, Svaz moderní energetiky a prezentace Michala Čejky, Centrum pasivního domu, z 9. ročníku konference Energetická náročnost budov 2025